pro zacatek si prosvistime nekolik slovicek z predchozich lekci.
turista = sprosty slovo
turismus = zamerne a zakerne potirani rozdilu mezi narody, faunou a florou
odpocinek na plazi = peklo
samozrejme, ze neni cas. ale diky poslednimu pravidlu o plazich mam chvilku na spisovani. jsme na bali a po dvou dnech v letadlech, na letistich a hlavne bez spanku jsme se odhodlali k odpocinku na plazi... vydrzel jsem dve hodiny, vsechna cest.
ale ted postupne. naposledy jsme skoncili v kambdozi, odkud jsme vyrazili pres hranicni prechod stung treng (v soucasny dobe jedinej prechod, kde lze ziskat viza „on arrival“) do laosu do oblasti 4000 islands, ktera lezi na mekongu a dle mych propoctu se tam nachazi nekolik tisic ostrovu. na jednom z nich jsme se na par dni utaborili a nasli nejlevnejsi ubytovani, co jsme kdy meli. drevena chatka na brehu reky nas vysla dohromady na 3 dolary za den. ostrov jsme projezdili na kolech (a castecne prochodili, protoze pujcenymu kolu na zuby prej nekoukej) a kdyz jsme se zacali nudit, umirat horkem a nepomahal uz ani pravidelnej prisun lao beer, popojeli jsme se vychladit do oblasti bolaven plateau, coz je nahorni plosina asi 1500 metru nad mekongem a teploty pres den se tam pohybuji hodne nizko. priblizne kolem 25 stupnu, coz je nadhera. na tomhle miste jsem mel svoje nejlepsi kafe v zivote. cela oblast je totiz jedna velka kavova a cajova plantaz a mistni se naucili prazit kafe na vok panvi, umlejt v mixeru a zalejt horkou vodou. vic neni treba, chutna fakt skvele :) jsou tam taky vodopady a sloni, nejaky vopice a dalsi nesnesitelny majitele hostelu, ale to ted neni podstatny.
podstatnejsi a humornejsi je treba nas prejezd z laosu do vietnamu. byla to jedna z nejpunkovejsich udalosti v jv asii, ale stejne to asi nedokazu popsat. turista je sprosty slovo a my jezdime v autobusech s mistnima, takze jsme za puldarma chytli spoj savannakhet – dong ha a v deset vecer jsme stali na autobusaku vyzbrojeny svacinou a pitnou vodou. az uvnitr autobusu jsme zjistili, ze je do 2/3 bez sedacek, misto kterych byl az po strechu plnej pytlu s cementem (ve vietnamu zrejme nedostatkovy zbozi ). nastoupili jsme jako prvni a po setreni vrstvy cementu ze sedacky jsme mohli sledovat celou humoresku. pomalu pristupovali mistni a po obsazeni vsech sedadel si zacali stlat vzadu na cementu a posledni proste jen vytahli z batuzku houpaci sit, kterou si zavesili mezi obsazeny sedadla. uz v tu chvili se teplota v autobusu ukotvila na velmi prijemnych 40 stupnu a dalsich 15 hodin se na nich udrzela. v pulce cesty jsme zastavili u vietnamskych hranic a cekali 6 hodin na oteviracku (hranice je mozno prechazet od 7am do 7pm). v tu chvili uz teplota a cement dokonaly svoji praci a oder, kterej byl uvnitr (a samozrejme jsme tak smrdeli i my) by zabil i tchore. konecne jsem si pripadal jako spravnej cestovatel. na hranicich opet probihala znama procedura s vyberem dolaru na zlaty prsteny celniku, ale tentokrat novym zpusobem. vietnamci mi proste rekli „passport broken“. nevim, co si mam predstavit, kdyz mi nekdo rekne, ze mam rozbitej pas a ani se mi to nepodarilo zjistit. to bylo jediny, co umeli anglicky. po pul hodine mi privolany specialista polozil „some very personal questions“ jako napriklad jak se jmenuju , jak se jmenuje zeme, odkud pochazim, a kdyz jsem mu na stul vylozil dalsich 10 prukazu totoznosti, nechal me jit. neuveritelny se stalo skutecnosti a autobus s nasi bagazi na nas jeste cekal.
ve meste dong ha jsme nasli pekny bydleni, dali jsme si snidano-obedo-veceri, vyborny vietnamsky pivo s ledem a ja se nasledujici dva dny v posteli a na one mistnosti oddaval radovankam z nadherny strevni infekce. pivo jsme si ale navzdory tomuhle zazitku uzivali celou dobu pobytu, protoze je jednak dobry a dvak tocena tretinka stoji v prepoctu 3-4 koruny.
pak jsme vyrazili spacim autobusem na sever do hanoie a odtud do zatoky ha long bay, ktera je v unesco a podle letaku, ktery nam rozdali na lodi, aspiruje na sedmej div sveta. to je docela dost mozny, protoze jedina moznost, jak se tam dostat, je zaplatit si v cestovni kancelari tour (1-3 dny na lodi) a my jsme se cely ty dva dny docela dost divili. bylo to poprvy a naposledy, co jsme si zaplatili za organizovanej „zajezd“, to je asi tak jediny, co k tomu muzu napsat. zbytku by nikdo neveril. turista je sprosty slovo.
na druhou stranu, prestoze nas hodne lidi pred vietnamem varovala (predevsim pred chovanim vietnamcu), zbytek cestovani byl naprosto bez problemu a fakt jsme si to uzili. z hanoie jsme pomalu postupovali smerem na jih k saigonu, odkud jsme meli let do indonesie.
uz to nechci dal prodluzovat, to by zatim stacilo. dalsi report budu s nejvyssi pravdepodobnosti psat z bytu moji maly sestricky v londyne a tak jedna soukroma zprava pro ni:
peceny kure
babovka
cider
a k snidani mliko a musli
dikneasi :)
pancau
tentokrat docela velka naloz fotek, radsi na to ani nekoukejte.
four thousand islands
neasi
teplota mekongu je cca 28 stupnu
takhle se to tu roustuje
;)
prechod lao - viet nam
hanoi, normalni dopravni situace. bylo i hur
ha long bay
krapnikovy jeskyne fakt cool nasviceny
trocha propagandy
nha trang, 5:00am...
cu chi tunely kousek od saigonu. za valky tady vietnamci vykopali asi 250 kilometru tunelu a podzemnich vesnicek a uspesne se branili proti nepriteli! ;) aspon tak to rikalo pruvodni propaganda-like video. cast pristupna turistum (pardon) je o tretinu zvetsena. tahle cast nebyla. zajimavej zazitek.
