zeland –> malajsie

neni cas, strasne veci je treba vypit a sezrat. tak nejak by se dala charakterizovat doba mezi odletem z aucklandu a odletem z malajsie. alkocestovani neni spatnej konicek, ale bude dobry zase si neco pamatovat. asie nas opet omracila svoji financni privetivosti a od rana do vecera pilne zamestnavame nase travici trakty. po australii a zelandu je to jako pohadka...

a jako v pohadce jsem si taky pripadal posledni den v melbourne, kde anetka v poslednich trech hodinach pobytu pri ceste na letiste zrejme odmitla vystoupit se vsemi zavazadly, s kterymi nastoupila. tim padem batoh s pocitacem, penezenkou a dalsi elektronikou se vydal zit svym vlastnim cestovatelskym zivotem a rozjela se nejvetsi patraci akce v historii mestske hromadne dopravy. ta diky (diky!) zucastnenym skoncila dobre, lec batoh je stale v australii a jeste chvili se tam ohreje (a nam paradoxne nebude prekazet pri cestovani).

v kuala lumpur je spousta lumpu a taky se tady da v ramci moznosti docela dobre nakupovat, takze celej vcerejsek jsme pobihali po centru a ja se snazil vydolovat co nejlepsi cenu za nikon d700. nakonec jsem udelal nabidku, ktera nesla odmitnout a loucim se tim se starou dslr, ktery k dokonalosti zjevne chybela jedna nula na konci. vecer jsme to radne oslavili bezcelni vodkou russian standard a ja to jeste porad vydejchavam.

momentalne cekame na let kuala lumpur – beijing a za par hodin se ocitneme v zemi velkeho mao tse-tunga, takze nebojte, my vam ty medaile privezeme!


trhani jablek se ukazalo byt slibnou karierou

tuhle hru uz nikdy nehraju

nikdo nema rad durian!!